pátek, září 19, 2008

Zář temného rytíře

Pokud si někdo (podobně jako já) myslel, že nikdo nemůže natočit Batmana srovnatelného s těmi, které stvořil Tim Burton, možná by měl (podobně jako já) vyrazit na Temného rytíře. Možná by...
Je čím dál těžší přistupovat k novým filmům nepředpojatě. Strategie, jak dostat diváky do kin, jsou stále agresivnější, mnohdy založené jen na kvantitě, často na řízeném dávkování informací, několika různě střižených trailerech (samo o sobě materiál na studii) apod. To, co se odehrávalo kolem Temného rytíře, bylo kvůli tragickým okolnostem provázejícím závěr natáčení něco nevídaného. A absolutní mánie po premiéře to jen potvrzovala. Nový Batman sice není nejlepším filmem všech dob, i když IMDB jej řadí na třetí místo v Top 250, Rotten Tomatoes nezůstávají o moc pozadu a českou CSFD z toho nevyjímaje (92 %). Přesto...
Temný rytíř je dechberoucí (doslova!) podívaná. Tíživá, ponurá, přitom civilní, s fantastickým scénářem a neskutečným výkonem Heatha Ledgera. Na celku je možná nejcennější suverenita a odvaha, se kterou dotáhl Christopher Nolan k rozpoznatelné osobitosti vlastní styl a pojetí batmanovského světa, tak nesměle naznačovaný v Batman Begins. Jeho Batman opustil makabrózně pohádkovou hravost Tima Burtona, jeho nadsázku, a vydal se směrem k současnému, chladnému technicistnímu thrilleru (viz barevné ladění snímku), přesto nepřišel o punc komixových kořenů. Nolan odvážně balancuje na průsečíku několika hran. Nebojí se až mytologizujícího patosu, v komixu typického a žádaného (závěrečných pár záběrů s finálním odjezdem Batmana do světla je na krev), přesto postavu Batmana (skvěle nenápadný Christian Bale) i děj v mnoha ohledech posouvá a aktualizuje. Sází na propracovaný scénář a akci a zároveň se pokouší o sdělování významů přesahujících zábavnou funkci akčního filmu. Při výstavbě postavy Jokera se mohl Nolan opřít o neuvěřitelný herecký výkon Heatha Ledgera a přišít Jokerovi na tvář úplně jinou masku než tu, kterou nosil Jack Nicholson (srovnatelnou, ne-li lepší). Nolanův/Ledgerův Joker v sobě nemá už ani ždibec teatrální noblesy, je to regulérní sociopat, ze kterého běhá mráz po zádech (scéna, v níž brázdí ulice v ukradeném taxíku, scéna z párty pro Denta apod.). Kritizovat Nolana za upozadění postavy Batmana není - navzdory opravdu zjevnému zaostření na Jokera - rozumné. Podle mého autorský záměr cíleně nutí diváka o Batmanovi více přemýšlet, celý postup paradoxně staví do popředí jeho postavu v rozměru "mimo akci", tlačí ho do undergroundu dějově i výrazem, nikoliv však obsahově. Děj snímku navíc výborně graduje s každou další scénou, prochází nepředvídatelnými, ale nikoliv vykonstruovanými zlomy a řadí se tak po bok takové akční klasiky, jako je např. Mannův Heat. Celkovou osudovou a neklidnou atmosféru podtrhuje nijak objevný, ale přesto kvalitní a trefný soudtrack (znepokojivé smyčce, případně ruchy), při jehož nasazování však mohl být Nolan nejspíš střídmější a pokusit se podpořit dramatický spád děje jinak. Stejně jako mohl Joker krapet míň osvětlovat vlastní pohnutky. Jenomže...
The Dark Knight je nejspíš Film letošního roku. Film, který je cenný tím, že řádně rozmazal už tak dost mlhavou hranici mezi prostorem vážného umění a špičkové zábavy. Dumám, co bude dál.