Zadáte-li v katalogu kterékoliv jen trochu větší knihovny heslo lingvistika, pravděpodobně se vám stane, že obdržíte výpis, který bude kromě kategorie lingvistika obsahovat i více či méně pestrou nabídku různých specializovaných hesel: lingvistika komputační, historická, teoretická, srovnávací... Jedním z momentálně nejprogresivnějších oborů je lingvistika kognitivní. Odhlédneme-li od faktu, že i ji je možné diferencovat podle inspiračních zdrojů, používaných postupů a jiných kritérií, nepochybnou zůstává její úzká souvislost s oborem zvaným psycholingvistika. Odlišit v současné době tyto dva obory je už v mnohém nesnadné a snaha by to byla navíc zbytečná. Jejich podstatným pojítkem totiž zůstává cíl porozumět tomu, jak člověk používá jazyk, jaké psychické/kognitivní procesy toto užívání podmiňují a zahrnují. A přestože kognitivní vědu a psychologii zajímají spíš mysl a mozek, na jejich přínosnosti pro vědu o jazyce to nic nemění. Spíš naopak. Jeden takový netradiční úvod do psycholingvistiky sepsal i Gerry T. M. Altmann. Pár řádků o ní najdete zde ve formátu [PDF].
Žádné komentáře:
Okomentovat