středa, července 18, 2007

Cursus Finis Africae XXIII: O temnotě osamělosti

Žádný živý organismus nemůže dlouho existovat jen v podmínkách naprosté reality, aniž by nezešílel; leckdo věří, že dokonce i skřivani a sarančata mají sny. Temný Hill House se tyčil osaměle na pozadí kopců a v útrobách skrýval šílenství; stál tam osmdesát let a možná tam bude stát ještě dalších osmdesát let. Stěny uvnitř stále směřovaly vzhůru, cihly úhledně zapadaly do sebe, podlahy byly pevné a dveře pečlivě zavřené; na trámech a kamenech Hill House nehybně leželo ticho, a kdokoliv kráčel směrem k němu, kráčel osamělý.

[Shirley Jackson, The Haunting of Hill House, 1959]

Žádné komentáře: