Výrazy typu "když říkám...myslím tím", "tahle věta má význam..." nebo "rozumím, cos tím myslel" užíváme tak často, že nám při běžné konverzaci přijdou naprosto bezproblémové. Ve chvíli, kdy ale podrobíme pojmy významu, rozumění apod. podrobnější analýze, zjistíme, že jejich postavení ve struktuře našeho jazyka, myšlení a poznání je mimořádně komplikované; a vyznat se v té spletitosti není vůbec snadné. Co to znamená, že něčemu rozumím? Jak chápat a pojímat významy jazykových výrazů? Kde je "hledat"? Co slova vlastně označují? A označují vůbec něco? To jsou otázky, které si kladou jazykověda, filosofie jazyka i vědy zabývající se lidským poznáváním v podstatě od svých počátků. Odpovědí je nepřeberně, otázek vždy minimálně o jednu víc.
Každý komplexnější popis přirozeného jazyka a pokus o tvorbu jeho modelu na tyto otázky přinejmenším implicitně odpovídá a de facto vstupuje samovolně do oblastí mimo "čistou" jazykovědu. V současné interdisciplinárně orientované vědě by se proto lingvistika při formulování svých teorií měla co nejvíce snažit o využitelnost svých poznatků i mimo vlastní obor. Otázky jazyka jsou úzce spjaty s problémy týkající se lidské kognice, s tím, jaké mentální mohutnosti a principy nám umožňují používat jazyk, komunikovat, dorozumět se, jak takové procesy vypadají atd. Jednu z možností, jak do těchto mechanismů nahlížet, nabízí studování řečových poruch, např. afázií. A přesně o tom by měla být má disertační práce: měla by mapovat využitelnost teorií slovního významu formulovaných v české jazykovědě druhé poloviny 20. století při zkoumání lidské kognice a některých typů afázií. Úvod k ní a krátké vybrané pasáže naleznete ve formátu PDF [ZDE].
(Za jakékoliv připomínky, námitky a tipy budu vděčný, směřujte je prosím do comments:))
Každý komplexnější popis přirozeného jazyka a pokus o tvorbu jeho modelu na tyto otázky přinejmenším implicitně odpovídá a de facto vstupuje samovolně do oblastí mimo "čistou" jazykovědu. V současné interdisciplinárně orientované vědě by se proto lingvistika při formulování svých teorií měla co nejvíce snažit o využitelnost svých poznatků i mimo vlastní obor. Otázky jazyka jsou úzce spjaty s problémy týkající se lidské kognice, s tím, jaké mentální mohutnosti a principy nám umožňují používat jazyk, komunikovat, dorozumět se, jak takové procesy vypadají atd. Jednu z možností, jak do těchto mechanismů nahlížet, nabízí studování řečových poruch, např. afázií. A přesně o tom by měla být má disertační práce: měla by mapovat využitelnost teorií slovního významu formulovaných v české jazykovědě druhé poloviny 20. století při zkoumání lidské kognice a některých typů afázií. Úvod k ní a krátké vybrané pasáže naleznete ve formátu PDF [ZDE].
(Za jakékoliv připomínky, námitky a tipy budu vděčný, směřujte je prosím do comments:))
Žádné komentáře:
Okomentovat