Jak jsem napsal, tak jsem udělal: koupil jsem si Zuzany Lapčíkové a spol. album Strom života. A dobře tak, deska je to výborná. Nijak zvlášť nevybočuje ze směru, kterým Lapčíková už pár let kráčí - ruku v ruce s klasikou a jazzem vstříc lidové písni. Do stopáže něco přes 70 minut se vešlo 37 skladeb, ale ono jde v podstatě o jakousi koláž motivů z lidových písní, jejichž jednotícím prvkem jsou příběhy vážící se ke stromům v běhu ročních dob. Proto je taky booklet - mimochodem z recyklovaného papíru jako "kapsa" pěkně vypravený - rozdělen obsahově ne podle písní, ale na části Jaro, Léto, Podzim a Zima. Lapčíková brala od Janáčka, z lidu, přispěli tradičně také Emil Viklický a Petr Růžička, tentokrát navíc výrazně i Miroslav Minks; předmluvou Antonín Buček, velmi osobním "doslovem" pak Miloš Štědroň. Album není tak jednoznačně "najazzlé" jako Prší déšt, místy působí víc lidověji, spíš blíž některým věcem z Moravských písní milostných. Na rozdíl od nich mi ale přijde přeci jen prostší a lidovější. A díky té kolážovosti působí i trochu pestřeji. Co je ale na lidovce a jejích lapčíkovsko-viklických úpravách vždy zajímavé (a nechybí to ani tentokrát), je zaposlouchávat se do různých variant a variací jednoho tématu, ať už textových nebo hudebních. Folkloristé, etnografové a kognitivní lingvisté by měli pospíšit. Mizí to pomalu, ale mizí...Stálo mě to slabých 200 korun českých, a navíc 40 z nich šlo do veřejné sbírky Strom života Nadace partnerství určené k podpoře výsadby stromů apod. Užitečný a dobrý kup!
Žádné komentáře:
Okomentovat